„Křesťanství a náboženství zítřka“ od Romola Murriho je filozofický treatis založený na náboženském diskurzu, pravděpodobně napsaný na počátku 20. století. Text se věnuje naléhavým otázkám týkajícím se budoucnosti křesťanství a ideologické evoluce náboženského myšlení, zejména v kontextu proměn italské identity. Kniha naznačuje, že zkoumání duchovna by mělo překročit rámec tradičních dogmat a zastává upřímný a autonomní přístup k víře, který respektuje jak historický kontext, tak i individuální svědomí. Úvod díla nastiňuje Murriho argumenty prostřednictvím kontrastu dvou dominantních postojů vůči náboženství v Itálii: jednoho, který považuje katolictví za nepružnou instituci, a druhého, který upadá do materialismu a skepticismu. Murri tyto perspektivy kritizuje jako neupřímné a zdůrazňuje potřebu obnovy duchovního probuzení, které by zohlednilo odkaz italských revolučních myslitelů. Zastává dynamičtější pochopení náboženství a navrhuje, aby se vyvíjelo spolu s lidským vědomím; nakonec tvrdí, že autentická víra musí přijmout svobodu, kreativitu a kolektivní cestu směrem k duchovnímu naplnění.