„Nařízení o smlouvání“ od Johna Cunninghama je teologický treatis napsaný v polovině 19. století. Kniha se zabývá pojmem smlouvání jako slavnostním a náboženským činem uzavírání dohody s Bohem a zdůrazňuje jeho význam jak v osobním, tak i společenském kontextu. Cunningham rozebírá různé aspekty smluv – včetně jejich definic, podmínek a povinností – a přitom využívá biblických citací k ilustraci důležitosti této praxe v životě věřících. Úvod článku představuje téma smlouvání a nastiňuje jeho podstatu, funkce a relevanci v rámci náboženského života. Cunningham položil základy pro podrobnější zkoumání tím, že definoval smlouvu jako dobrovolnou dohodu mezi stranami, zejména mezi Bohem a lidstvem. Autor zdůrazňuje, že smlouvání není pouze ceremoniálním aktem, ale představuje klíčový aspekt vztahu věřícího k Bohu a upozorňuje na důležitost vzájemného závazku a povinností. Vyzývá k důkladnému studiu a pochopení tohoto základního tématu v Bibli a zdůrazňuje jeho historický i současný význam pro podporu víry a duchovní poslušnosti.