„Opuštěná stanice“ od Johanny van Woude je román pravděpodobně napsaný na konci 19. století. Příběh začíná velmi emotivní scénou, v níž hlavní hrdinka Renée přemýšlí o ztrátě svého milovaného otce a o změnách, které s jeho smrtí následují – včetně její nadcházejícího stěhování do nového města a rozloučení se svým drahocenným prostředím i věrným psem Césarem. Úvod románu zasvěcuje čtenáře do hlubokého smutku Renée, která vzpomíná na chvíle strávené s otcem a kontrastuje teplost své minulosti se studeností současných okolností. Vzpomíná na něžné momenty z dětství, než čelí realitě otceiny smrti a přechodu k životu u příbuzných ve městě. Zatímco se Renée potýká se svým smutkem, před ní se rýsuje nejistá budoucnost plná nadějí i strachu – musí se totiž přizpůsobit životu plnému cizích lidí a společenských očekávání. Emocionální hloubka a živé obrazy v této úvodní části naznačují bohaté zkoumání témat ztráty, lásky a hledání místa ve světě, což činí tento román velmi dojemným čtením pro ty, kteří mají rádi příběhy zaměřené na postavy.