„Van Batavia naar Atjeh, dwars door Sumatra“ od Fernanda Abrahama Bernarda je cestopis napsaný na konci 19. století. Text přináší podrobné líčení Sumatry a zamýšlí se nad krajinou, historickými souvislostmi i společenskými a kulturními prvky různých míst, s nimiž se autor setkává. Prostřednictvím barvitých popisů Bernard čtenářům přibližuje jak přírodní krásy, tak složité dějiny tohoto regionu a zdůrazňuje kontrast mezi bouřlivými událostmi minulosti a poklidnou přítomností. Vyprávění začíná autorovou přípravou na cestu z Batávie, při níž vzpomíná na své zkušenosti ve městě a jeho okolí. Zamýšlí se nad svými dojmy z krajiny, klidem řek a kanálů i kulturními výjevy živě vykreslenými na pozadí koloniálních dějin. Při poznávání tohoto mnohotvárného prostředí naráží na někdejší zápasy a tragédie, které utvářely zdejší zemi, a vyjadřuje hluboké uznání rozmanitému životu, jenž navzdory historickým jizvám stále vzkvétá. Autorův kontemplativní tón podtrhuje osobní i širší historický význam jeho cest a navozuje rozjímavou náladu, která čtenáře zve, aby se spolu s ním vydali napříč Sumatrou.