„De lelie van 's-Gravenhage“ od Jacobuse Jana Cremera je román pravděpodobně napsaný koncem 19. století. Tento příběh se odehrává na historickém pozadí a začíná tajemnou a zlověstnou cestou, která se koná za bouřlivé listopadové noci roku 1595. Vyprávění představuje klíčové postavy, včetně ženy a kočího jménem Casper, jak se ubírají temnými, nebezpečnými cestami, a naznačuje témata dobrodružství a napětí, která proplétají osobní zápasy s širšími společenskými otázkami. Úvod románu udává tón živými popisy drsného počasí a pusté krajiny, zatímco postavy cestují z Leidenu do Haagu. Kočár vezoucí tajemný náklad je řízen ženou, která má znalosti okolí, jichž se Casperovi nedostává, což vytváří napětí, zatímco bojují s živly. Scéna je nabitá očekáváním, zejména tichým kňouráním dítěte v kočáře, jež je nenápadně spjato s jejich tajnou misí. Jak se blíží k cíli, vyprávění předjímá strhující budoucí setkání a odhalení, která se rozvinou, jak se historický kontext příběhu prohlubuje.