„Astronomie Bible“ od E. Waltera Maundera je vědecký komentář k astronomickým odkazům nacházejícím se ve Svatém písmu, napsaný na počátku 20. století. Cílem tohoto díla je překlenout mezeru mezi starověkými duchovními poznatky a moderním astronomickým chápáním těchto jevů prostřednictvím interpretace biblických textů z hlediska astronomie. Tato studie odhaluje, jak autoři Bible vnímali a chápali nebeské tělesa, a spojuje jejich pozorování s historickými a kulturními kontexty. Úvod knihy nastavuje pozadí pro zkoumání toho, jak mohou astronomické principy posílit naše porozumění biblickým textům. Maunder zdůrazňuje rozdíl mezi vědecky založenými pohledy moderních astronomů a starověkými názory zastoupenými ve Svatém písmu a upozorňuje, že biblické vyprávění není primárně vědeckého charakteru, ale bohaté na duchovní význam. Zavádí také myšlenku, že astronomické znalosti byly přítomny již ve starověku a že biblické odkazy na kosmos slouží spíše k ilustraci atributů Boha než k poskytnutí vědeckého pojednání o nebeských tělesech. Maunderův přístup vyzývá čtenáře, aby znovu zvážili význam hvězd a nebeských jevů v kontextu víry a duchovna, a poskytuje tak základní rámec pro další zkoumání v průběhu celé knihy.