„Music: An Art and a Language“ od Waltera Raymonda Spaldinga je odborná publikace napsaná na počátku 20. století. Dílo se zaměřuje na vnímání a ocenění hudby, zkoumá její gramatiku a strukturu, aby podpořilo hlubší porozumění a lásku k tomuto uměleckému druhu. Cílem je vést čtenáře k uchopení složitostí hudby i jejích emocionálních a intelektuálních sil a povzbuzovat k aktivnímu zapojení spíše než k pasivnímu požitku. Úvodní část knihy zdůrazňuje nepostižitelnou povahu hudby a tvrdí, že ačkoli může vyvolávat hluboké citové odezvy, brání se jednoznačným definicím. Spalding probírá důležité prvky, jako je rytmus a zvuk, a poukazuje na to, že hudba funguje jako jazyk emocionálního vyjádření. Text navrhuje metody, jimiž si posluchači mohou rozvíjet hudební porozumění, a zdůrazňuje význam obeznámenosti a intelektuálního zapojení s kompozicemi, aby bylo možné skutečně ocenit jejich bohatství a hloubku. Autor dále nabízí vhled do základních hudebních pojmů, včetně hudební gramatiky a významu celkové struktury, a připravuje tak půdu pro podrobnější zkoumání v následujících kapitolách.