„Bez průvodce“ je román napsaný na počátku 20. století. Příběh se točí kolem dvou bratří, Janka a Tadzia, kteří se vydávají na dobrodružství do Zakopané ve snaze najít svou sestru Zosiu. Tento příběh o dospívání zkoumá témata statečnosti, odpovědnosti a krásy přírody, jak je vnímají mladí hrdinové. Vyprávění sleduje bratry na jejich cestě do hor, plné nadšení a naděje na radostné setkání se sestrou. Během cesty čelí různým výzvám – včetně nedostatečného vedení, neboť se rozhodli překonávat hory bez průvodce. Jejich cesta je poznamenána řadou nepříjemností, od lehkomyslných situací až po vážnější zkušenosti, které zkouší jejich odhodlání a statečnost. Když se v důsledku mlhy ztratí v horách, je zdůrazněna vzájemná podpora mezi bratry, zejména Tadziova starost o Janka. Nakonec příběh reflektuje jejich růst a hořkosladké uvědomění si toho, že jejich plány selhaly – což vedlo k ztrátě příležitostí, ale také k novému pochopení odpovědnosti a složitostí dobrodružství.