„Hanging in Chains“ od Alberta Hartshorna je historické pojednání napsané na konci 19. století. Dílo se zabývá historickými zvyklostmi a právními aspekty trestu smrti v Anglii, přičemž se zaměřuje zejména na vystavování těl popravených v železných klecích jako prostředek veřejného odstrašení. Text upozorňuje na různé tresty uplatňované v průběhu staletí, včetně podrobností o nechvalně proslulých osobnostech a událostech souvisejících s popravami, a zkoumá společenské představy o smrti a hanbě spojené s vystavováním těl popravených. Na začátku vyprávění autor pojednává o významu pohřbívání ve starověkých kulturách, zejména u Židů, Egypťanů a Řeků, a zdůrazňuje hanbu a potupu spojenou se smrtí bez řádného pohřebního obřadu. Hartshorne pomocí biblických odkazů a historických anekdot ilustruje hrůznost vystavování těl popravených v železných klecích a podrobně popisuje, jak se tato forma trestu používala k vyvolání strachu ve veřejnosti a jako varování před zločinem. Úvod navozuje zlověstnou atmosféru a připravuje čtenáře na podrobný průzkum makabrózních aspektů soudních trestů v průběhu dějin.