„Filochristus: Vzpomínky učedníka Pána“ od Edwina Abotta je historický román napsaný na konci 19. století. Kniha představuje fiktivní vzpomínky raného učedníka Ježíše Krista jménem Filochristus, v nichž zamyšlívá nad svým životem, výchovou a hlubokými společenskými změnami v Izraeli v době Ježíše. Román zkoumá témata víry, pochybností a boje za duchovní pravdu ve světě plném politického útlaku a morálního úpadku. Na počátku vyprávění je představen Filochristus, který popisuje své dětství v Galileji a tragické události postihující jeho rodinu za vlády Heroda. Jako dítě byl svědkem násilné potlačování odlišných názorů a uctívání falešných bohů, což v něm vyvolalo vášnivou touhu po pravém Spasiteli Izraele. Popisuje svou přísnou výchovu podle židovského zákona, reflexionuje nad absencí naděje mezi svými učiteli ohledně příchodu Mesiáše a nakonec projevuje svou touhu po spáse. Tato část nastiňuje historické a kulturní pozadí, na němž se odehrává Filochristův osobní duchovní putování, a zdůrazňuje napětí mezi tradičními zákony a novými duchovními učeními, která později ovlivní jeho život.