„Normální pracovní den“ Gustafa Fredrika Steffena je společenský treatis napsaný na konci 19. století. Dílo se věnuje zásadní důležitosti stanovení standardní délky pracovního dne pro dospělé muže, ženy a mladé pracovníky s cílem zabývat se širšími společenskými a ekonomickými podmínkami té doby. Hlavním tématem je vliv délky práce na fyzické a duševní zdraví pracovníků, jejich ekonomickou stabilitu a celkovou kvalitu života. Na začátku knihy autor zdůrazňuje naléhavost a složitost otázky normální délky pracovního dne, která získala významný politický ohlas v mnoha vyspělých zemích, včetně Švédska. Steffen poukazuje na obtíže spojené s dosažením široké podpory těchto reforem, zejména ve světle ekonomických teorií, které se stále vyvíjely. Připravuje tak půdu pro zkoumání vzájemně propojených vlivů délky práce na zdraví pracovníků, jejich morální standardy a produktivitu, zároveň však varuje před bezkritickou podporou či odporem vůči hnutí za regulovanou délku pracovního dne. Tento úvod zdůrazňuje analytický přístup Steffena ke společenským problémům, které byly v té době středem dění dělnického hnutí, a připravuje čtenáře na podrobnou diskuzi o historickém kontextu a socioekonomických důsledcích tohoto hnutí.