„Cameron z Lochiela“ od Philippe Auberta de Gaspé je historický román napsaný v polovině 19. století. Děj se točí kolem Archibalda Camerona z Lochiela, mladého skotského exilanta v Kanadě, a jeho přátelství s Julesem D’Habervillem, synem kanadského šlechtice. Příběh zkoumá témata identity, loajality a kulturních rozdílů mezi francouzskými a anglickými společnostmi v Kanadě v době politických napětí. Na počátku románu se čtenáři seznámí s životem v Québecu, kde se dva mladí muži, Jules D’Haberville a Archibald Cameron, připravují rozloučit po ukončení studií na jezuitské koleji. Úvodní část románu zachycuje jejich přátelství – živou povahu Julese v kontrastu s rezervovanější povahou Archibalda – a naznačuje hluboké pouto, které bude otestováno jejich odlišnými loajalitami v konfliktech tehdejší doby. Příběh nabízí bohaté zkoumání jejich přátelství na pozadí historického vývoje Kanady, plného kulturních odkazů, místních tradic a obtíží, kterým čelili jak exilanti, tak i obyvatelé Kanady.