„Epistola ad Coroticum“ svatého Patrika je list napsaný v období raného středověku, které trvá přibližně od 5. do 8. století. Toto dílo slouží zároveň jako teologický traktát i jako mravní napomenutí a zabývá se nespravedlnostmi a pronásledováním, jimž čelili křesťané na irských územích. Zachycuje horlivost a oddanost svatého Patrika šíření a ochraně křesťanské víry mezi lidem, který obrátil. V této epištole svatý Patrik prosí Corotica, místního náčelníka, aby ustal ve svých utlačovatelských činech vůči křesťanským konvertitům, a poukazuje na mravní zkaženost jeho jednání, k němuž patří vraždění křesťanů a prodej zajatců. Vyjadřuje hluboký zármutek nad osudem těch, kdo trpěli, a zdůrazňuje význam pokání a obrácení jak pro agresory, tak pro oběti. Text je bohatě prostoupen biblickými odkazy a vášnivou výzvou ke spravedlnosti a dokládá Patrikovu oddanost víře i jeho stoupencům, jakož i jeho naději na jejich konečné vykoupení a spásu v očích Božích.