„Logica“ od Andresa Piquera je vědecké dílo napsané na konci 18. století. Text představuje komplexní pojednání o logickém uvažování, zabývá se principy umělé logiky a jejím uplatněním v různých oblastech poznání, přičemž se zaměřuje především na sylogistické uvažování. Piquer usiluje o objasnění rozdílů mezi rozumem a logikou a zdůrazňuje význam porozumění základním pravdám jako východisku správného uvažování. Úvod „Logiky“ vytváří základ tím, že vymezuje povahu a účel umělé logiky. Piquer vysvětluje, jak lidské chápání přirozeně dospívá k prvotním pravdám, a význam logických kombinací pro zajištění jistoty v myšlení. Rozvádí, jak je uvažování, známé jako sylogismus, nejspolehlivější metodou pro spojování myšlenek a odvozování nových závěrů. Piquer dále kritizuje soudobé filozofy, kteří se podle jeho názoru odchýlili od pravé logiky, a tvrdí, že skutečné poznání je založeno na ustálených principech různých věd. Tato část účinně připravuje půdu pro hlubší zkoumání logické metody a filozofie a představuje přesvědčivý argument pro disciplinovaný přístup k logickému bádání.