„Zloděj“ od George Dariena je román napsaný na konci 19. století. Příběh sleduje nejmenovaného hrdinu, který během svých cest a dobrodružství přiznává, že ukradl rukopis patřící zřejmě postavě jménem Randal. Tento čin ho zavede na cestu, která se zabývá otázkami morálky, krádeže a autorovými úvahami o vztahu k společenským normám a lidské povaze. Na začátku románu se vypravěč neohroženě přiznává ke krádeži Randalova rukopisu. Popisuje svůj příjezd do Bruselu, setkání s majitelkou hotelu a svou zvědavost, která ho přiměla prozkoumat obsah kufru zanechaného hostem. Úvod románu vytváří komický, ale zároveň podnětný tón – vypravěč se potýká s důsledky svého činu, povahou rukopisu a dilematem krádeže ve společnosti, která se vyznačuje morální pokrytectvím. Při zamyšlení nad rozhodnutím si rukopis ponechat naznačuje vypravěč i širší společenské tématy jako spravedlnost, morálka a chaotická směs osobních a společenských očekávání, která bude hnát děj románu vpřed.