„Nejlepší povídky roku 1917 a Výročník americké povídkové literatury“, editovaný Edwardem J. O’Brienem, je sbírka povídek sestavená na počátku 20. století. Tato antologie představuje výběr nejvýznamnějších amerických povídek zveřejněných v daném roce a ukazuje rozmanitost autorovských hlasů a stylů. Kniha pravděpodobně zahrnuje témata odrážející sociální dynamiku a kulturní problémy té doby; postavy v ní ztvárňují různé aspekty amerického života, což poskytuje vhled do narativních trendů dané éry. Úvod antologie nabízí pestrou škálu postav a prostředí – první povídka, „Výlet“ od Edwiny Stanton Babcockové, popisuje bizarní výlet parním člunem, během kterého paní Tuttleová vezme s sebou papouška, což mezi ostatními pasažéry vyvolává šuškandy a zvěsti. Příběh zachycuje sociální interakce, marnivost a humoristické aspekty tohoto setkání. Tímto začátkem sbírka nastavuje tón pro zkoumání složitostí lidských vztahů a společenských norem; naznačuje tak, že témata lidské pošetilosti a sociálních pozorování budou přítomna i v následujících povídkách.