„Lao-c’“ od Lao-c’ je filozofický text napsaný koncem 6. století př.n.l. a na počátku 5. století př.n.l. Toto základní dílo taoismu zkoumá tématy přirozenosti, jednoduchosti a principů harmonie a rovnováhy v životě. Slouží jak jako duchovní průvodce, tak i jako reflexe nad podstatou existence. Text se skládá z 81 kapitol, které se zabývají konceptem Tao – což představuje základní podstatu vesmíru a cestu, kterou by člověk měl sledovat pro harmonický život. Lao-c’ zdůrazňuje myšlenku „wu wei“, tedy jednání bez námahy, a propaguje způsob života v souladu s přirozeným tokem kosmu. Toto dílo kritizuje konvenční hodnoty jako ambice a soutěživost a místo nich podporuje vlastnosti jako pokora, soucit a jednoduchost. Prostřednictvím poetických metafor a paradoxů Lao-c’ povzbuzuje čtenáře, aby hledali moudrost prostřednictvím introspekce a rozvíjeli hluboké porozumění svému okolí; nakonec ukazuje, že pravá síla pochází z poddání se a nekonkurenčnosti.