Kniha „Křesťanské využití Žalmů“ od A. R. Whithama je teologickým pojednáním napsaným na počátku 20. století. Tento text slouží jako průvodce při pochopení významu a použití Žalmů v rámci křesťanského uctívání, zejména pro každodenní věřící, kterým může být interpretace Žalmů náročná. Autor se opírá o historické a doktrinární základy a tvrdí, že Žalmy jsou nedílnou součástí křesťanské víry; odhalují totiž témata chvály, modlitby a lidských zkušeností, která hluboce rezonují s věřícími. Na počátku své práce Whitham představuje Žalmy jako ústřední prvek křesťanské liturgie a osobního zbožného života a zdůrazňuje jejich kontinuitu s židovskými tradicemi. Popisuje historický kontext Žalmů a poukazuje na jejich význam pro křesťanskou víru a uctívání; upozorňuje také na to, jak Žalmy vyjadřují lidskou odpověď na Boží zjevení. Whitham rovněž uznává obtíže spojené s interpretací Žalmů v důsledku jejich poetické podstaty a kulturní vzdálenosti od současných čtenářů. Svou analýzou se snaží tyto překážky překonat a povzbudit k hlubšímu ocenění Žalmů jako zdroje duchovní výživy a vedení v rámci křesťanské tradice.