„Memuáry císaře“ Viléma II. jsou historickým dílem napsaným na počátku 20. století. Kniha obsahuje úvahy a zkušenosti posledního německého císaře během klíčového období změn v Evropě, přičemž se zaměřuje zejména na jeho interakce a vztahy s významnými politickými osobnostmi, jako byl Otto von Bismarck. Poskytují vhled do politické atmosféry té doby, výzev, kterým čelil jako monarch, stejně jako na události vedoucí k první světové válce. Úvod memuárů začíná autorovým obdivem ke knížeti Bismarckovi a zdůrazňuje významnou roli, kterou Bismarck hrál při formování Německé říše. Vilém vyjadřuje úctu k Bismarckovým úspěchům, zároveň však kritizuje některá rozhodnutí kancléře, která považoval za chyby. Tento příběh nastiňuje různé scénáře možných vývojů německé zahraniční politiky, zejména ve vztahu k ostatním státům a vnitřním konfliktům. Díky autorovým raným úvahám o svém vztahu s Bismarckem a důsledcích kancléřovy politiky čtenáři získávají základní představu o jeho názorech, které později ovlivnily jeho vládu v komplikovaném prostředí evropské diplomacie.