„Myšlenky lidskosti“ Lva Tolstéje je filozofické dílo napsané na počátku 20. století. Kniha zkoumá podstatu víry, lásky a esence člověčnosti a reflektuje nad myšlenkami různých významných moudrců a náboženských osobností v průběhu dějin. Jejím cílem je dosáhnout hlubšího porozumění účelu života a vztahu mezi lidstvem a božstvím, přičemž autorovy vlastní reflexe jsou do textu začleněny. Na počátku „Myšlenek lidskosti“ je čtenář seznámen s Tolstéjovými úvahami o víře a jejím významu pro šťastný život. Autor tvrdí, že pravá víra vede k pochopení vlastního účelu člověka a morálních zásad, podle kterých by měl jednat. Úvodní kapitoly se zabývají konceptem pravé náboženství jako univerzální pravdy, která podporuje lásku a společenství mezi všemi lidmi. Tolstej zdůrazňuje, že láska je základním principem spojujícím lidi s Bohem a navzájem, a tvrdí, že nedostatek víry vede ke strádání a oddělení. Prostřednictvím citací a interpretací starověkých doktrín i současných myšlenek předkládá celostní pohled na duchovní a morální život, který překračuje kulturní a časové hranice.