„Brandelli“ od Olinda Guerriniho je román napsaný na počátku 20. století. Vyprávění nám představuje protagonistu, který vzpomíná na svou minulost a zkušenosti, přičemž se zaměřuje především na své literární ambice a útrapy v dobovém sociálně-politickém kontextu Itálie. Kniha zřejmě propojuje témata osobního růstu, uměleckého zápasu a nuancí života, které jsou vyjádřeny prostřednictvím perspektivy jejích postav. Úvod románu „Brandelli“ zachycuje protagonistu, jak vzpomíná na svá životní rozhodnutí, zejména na rozhodnutí studovat práva, jimž se však věnoval pouze povrchně. Vypráví humornou scénu ze dne své promoce, naplněnou mladistvými ambicemi a bezstarostností svých vrstevníků. Jak vyprávění pokračuje, vyjadřuje své pohrdání současnou italskou poezií a odhaluje své existenciální úvahy, které staví do kontrastu s literárními postavami a díly, jež v něm zanechaly stopu. Tím se vytváří reflexivní tón naznačující, že protagonista hledá uměleckou autenticitu uprostřed společenských očekávání, a zároveň poukazující na hlubší témata umělecké integrity a hledání identity.