„Ďábel“ od Artura Grafa je filozofický treatis napsaný na konci 19. století. Toto dílo zkoumá pojem ďábla a vychází při tom z různých mytů, legend a teologických interpretací. Graf rozebírá vývoj postavy Satana od jejích kořenů v starověkých náboženstvích až po její zpodobňování v křesťanství, čímž nabízí vhled do strachu a fascinace lidstva vůči zlu. Na začátku textu autor věnuje své dílo spisovateli Edmondu De Amicisovi a uvádí, že si klade za cíl představit verzi pověstí o ďáblovi, která by byla přístupnější než ty, které se obvykle nacházejí v akademických či vědeckých textech. Graf rozebírá významné tématy spojené s vývojem obrazu ďábla a zmiňuje myty různých kultur, které ho zobrazují jak jako padlého anděla, tak jako primární sílu zla. Úvod článku připravuje půdu pro hlubší zkoumání původu a projevů ďábla v rámci různých víření a naznačuje, že následující kapitoly se budou věnovat historickým, psychologickým a morálním aspektům zpodobňování ďábla v průběhu jednotlivých ér.