„Básně a verše“ Johna Keatse je sbírka poezie napsaná na počátku 19. století. Tato díla zachycují Keatsovo zkoumání krásy, emocí a existenciálních témat souvisejících s rolí básníka ve společnosti. Skrze různé básně se Keats inspiroval tvorbou dalších básníků a vyjadřuje hluboké úvahy o lásce, přírodě a umění. Na začátku této sbírky se nachází úvod, který hovoří o podstatě poezie jako symfonické kompozice – kde každá část je samostatná, ale zároveň přispívá ke větší harmonii. Tento text popisuje Keatsovo rané životní období, jeho útrapy a vlivy, které na něj měly vliv, a zdůrazňuje jeho hlubokou obdivování krásy a smyslových zážitků. Keats zde rozebírá svou uměleckou cestu, vliv svých vztahů – zejména s ženami – a své odstupování od společenských očekávání; nakonec tak poskytuje dojemný obraz básníkovy bouřlivé, ale oddané snahy o umělecké vyjádření.