„Vzpomínky na můj život (díl 1 z 2)“ od Santiaga Ramóna y Cajala je autobiografické dílo napsané na počátku 20. století. Tato memoára popisují autorovy životní zkušenosti, se zaměřením zejména na jeho dětství a mládí, a mají za cíl poskytnout vhled do psychologie člověka formovaného jeho prostředím a vzdělávacím kontextem. Cajalův vyprávěčský styl se zaměřuje spíše na osobní pocity a reflexe než na dobrodružné příběhy, a nabízí tak jedinečnou perspektivu na úspěchy i potíže, které nakonec vedly k jeho významné kariéře ve vědě. Úvod memoárů seznámí čtenáře s raným životem Ramóna y Cajala, počínaje jeho narozením v malé vesnici v Navarrě. Popisuje odhodlanou snahu svého otce stát se lékařem navzdory finančním těžkostem a výzvám, kterým čelila jeho rodina. Skrze živé vzpomínky na své dětství, plné zkoumání a zvědavosti o přírodním světě, Cajal reflexionuje nad základními zkušenostmi svého růstu, včetně vzdělávání pod vedením svého otce. Sdílí také poznatky o vývoji své osobnosti – charakterizované rostoucí láskou k přírodě a pocitem individuálního boje proti společenským normám. Tato úvodní část nastavuje tón pro reflexivní a promyšlené zkoumání jeho výchovy a vlivů, které ovlivnily jeho pozdější životní a vědecké cesty.