„La Caravana Pasa“ Rubéna Daríoa je literární dílo, které se pravděpodobně podobá sbírce esejů nebo prózické poezie napsané na počátku 20. století. Text se věnuje tématům umění, kultury a společnosti, zejména v souvislosti s autorovými reflexemi nad hudbou a uměleckým prostředím své doby. Darío proniká do životů potulných hudebníků a do kulturního prostředí, které je obklopuje, a zároveň reflektuje kontrasty mezi krásou a temnějšími, často drsnými realitami městského života. Na začátku díla vyprávění živě popisuje návrat pouličních hudebníků s příchodem jara a zdůrazňuje radost, kterou svými písniemi přinášejí. Atmosféra díla zachycuje podstatu městského života, kde hudba dokáže dočasně pozvednout náladu, i uprostřed hrozeb, které město s sebou nese. Úvod části vytváří tón oslavy umění a zároveň naznačuje sociální problémy, které se skrývají pod povrchem, čímž poskytuje komentář k vztahu mezi uměleckým vyjádřením a potížemi inherentními ve společnosti. Celkově slouží jako úvod ke hlubšímu zkoumání krásy a smutku, které jsou propleteny do každodenního života.