Román „A leányvári boszorkány: Regény“ od Károlye Lovika vznikl na počátku 20. století. Příběh se zjevně točí kolem života Judexe Mátyáse, šlechtice a zastavárníka ve městě Selmecbánya, který se potýká s úskalími výchovy dvou dcer, Helén a Máliky, uprostřed společenských očekávání a osobních snah. Jak se odvíjejí zvláštní okolnosti — včetně neobvyklé příhody se zastavením koně —, je zřejmé, že román do vyprávění vpletl témata lásky, rodinné dynamiky a místních zvyků. Na začátku románu nás seznamujeme s Judexem Mátyásem, když jedná s mladým akademikem Hertelendim Tamásem, který neočekávaně přijíždí do jeho zastavárny s koněm. Judex se nejprve brání myšlence, že by se kůň zastavoval, ale brzy ho vtáhne humorný rozhovor, v němž se odkrývá jeho povaha i dynamika zastavárenského podniku. Dozvídáme se o Judexových dvou dcerách — Helén, která je jemná a zasněná, a Málice, bystré a temperamentní, přezdívané „leányvári boszorkány“ neboli „čarodějnice z Leányváru“. Úvod účinně nastavuje tón příběhu, který vyvažuje rozmarné situace s hlubšími tématy rodinné odpovědnosti a společenských očekávání kladených na ženy, a budí očekávání, jak se tyto postavy budou vyrovnávat se svými nesnázemi.