„Praxe osteopatie“ od Carla Philipa McConnella a Charlese Claytona Tealla je vědecká publikace napsaná na počátku 20. století. Tato práce slouží jako komplexní učebnice osteopatické medicíny, která poskytuje jak základní teorii, tak i praktické pokyny pro studenty a odborníky v tomto oboru. Jejím hlavním zaměřením je vysvětlení, diagnostika a léčba onemocnění podle principů osteopatie, přičemž se zvláštní důraz kladet na anatomické příčiny a manuální opravy namísto farmaceutických nebo především chirurgických zásahů. Úvod této publikace představuje filozofii a historický kontext osteopatie a zdůrazňuje Andrewa Taylora Stilla jako jejího zakladatele a jeho revoluční odchod od konvenční medicíny. Autoři zdůrazňují, že osteopatii vymezuje její jedinečný přístup ke příčinám onemocnění – konkrétně identifikace a náprava strukturálních poruch (nesprávného uspořádání kostí, svalů, vazů a dalších tkání), které podle této metody brání průtoku nervových impulsů a krve a vedou tak ke vzniku nemocí. Text podrobně popisuje typy těchto poruch, jejich etiologický význam a systémové dopady, a nastiňuje způsob, jakým osteopati provádějí diagnostiku pomocí pečlivého fyzikálního vyšetření, zejména páteře a souvisejících muskuloskeletálních struktur. Úvod také objasňuje rigorózní diagnostické a filozofické rozdíly mezi osteopatií a jinými formami manuální terapie nebo léčby pomocí léků, čímž je osteopatie pozicována jako integrační, holistická disciplína založená na anatomii, fyziologii a respektování přirozených schopností těla k uzdravení.