„Zákony kontrastu barev a jejich využití v uměních…“ od M. E. Chevreula je vědecký spis napsaný v polovině 19. století. V něm je předložena důkladná teorie toho, jak sousedící barvy ovlivňují jedna druhou co do odstínu a tónu, a tyto principy jsou aplikovány na malbu, textilie, tisk, architekturu, módu, zahradnictví a dokonce i vojenské uniformy. V knize najdeme experimenty, diagramy a praktická pravidla určená k nahrazení neurčitých „gustových“ úsudků jasnými metodami pro vytváření harmonických a efektivních barevných kombinací. Úvod spisu jasně definuje jeho cíl: vysvětlit a dokázat zákon současného kontrastu a ukázat jeho využití. Po zmínce stížností na barvy používané v ateliéru Gobelins, které vedly k autorovým objevům, uvádí autor složení bílého světla a pojem komplementárních barev. Poté definuje současný kontrast (změny v odstínu i tónu při souběžném pozorování barev) a demonstruje ho jednoduchými experimenty s papírovými proužky. Formuluje obecný zákon – že sousedící barvy se musí jevit co nejvíce odlišně – vyvozuje jeho důsledky na mnoha příkladech barevných párů a zkoumá jejich vliv na bílou, černou a šedou barvu. Zdůrazňuje také, že chemické složení pigmentů nemění jejich optický vzhled. Rozlišuje mezi současným, postupným a smíšeným kontrastem a ukazuje praktické chyby při jejich použití (např. jak pozorování jedné barvy ovlivňuje posuzování další). Následně začíná rozebírat možnosti využití těchto principů, definuje tóny, stupnice a odstíny, navrhuje chromatický diagram, popisuje harmonie založené na analogii a kontrastu a poskytuje rady ohledně kombinování barev – zejména těch v párech s bílou a komplementárními barvami.