„Patnáct let v pekle“ od Luthera Bensona je autobiografie napsaná na konci 19. století. Vyprávění zachycuje autorovy drsné zkušenosti s alkoholismem, podrobně popisuje jeho pád do beznaděje a devastující dopady jeho rozhodnutí na něj samotného i lidi kolem něj. Kniha slouží zároveň jako varovný příběh i osobní reflexe nad důsledky alkoholismu a bojem za spásu. Na počátku autobiografie Benson svůj životní příběh uvádí dojemným předmluvem, ve které sděluje syrový a nezpracovaný pohled na své zkušenosti. Zamyšlí se nad svým traumatickým dětstvím poznamenaným hlubokým smutkem a sklonem k závislostem, naznačuje tak vážný emocionální dopad alkoholu na celý jeho život. V úvodních kapitolách Benson popisuje své první setkání s alkoholem a zdůrazňuje, jak zpočáteční zvědavost vedla k nekontrolovaným návykům a hlubokému lítosti. Vyprávění vytváří živou představu o bolestivých vzpomínkách a potížích, kterým čelil, a nastiňuje cestu plnou chaosu, lítosti a hluboké touhy po útěchu – útěku, který nakonec hledá skrze pochopení svého problému.