„Přízrak v Bílém domě“ od Geralda Stanleyho Leea je přemýšlivý politický komentář napsaný na počátku 20. století. Toto dílo zkoumá složitý vztah mezi americkým lidem a jeho prezidentem a upozorňuje na boj za skutečnou reprezentaci a propojení obyvatelstva s procesem vládnutí. Lee používá metaforu „přízraku“ k popisu abstraktní a často nesouvisející podstaty politické moci a argumentuje, že aby demokracie mohla prosperovat, musí se hlasy lidu proměnit v hmatatelnou sílu, kterou ti u moci budou rozpoznávat a respektovat. Na úvod knihy je představena myšlenka, že Bílý dům je „pronásledován“ přízrakem národa – tedy nehmotnými a často bezhlasými očekáváními obyvatel. Lee kritizuje způsob, jakým se prezidenti často ocitají izolovaně a vypořádávají se s nejednoznačnou představou „lidu“ místo s konkrétními občany. zdůrazňuje nutnost toho, aby další prezident vybudoval skutečné spojení s národem, a naznačuje, že cestou vpřed je kolektivní síla a expresivita veřejnosti. Autor je odhodlaný navrhnout nový rámec, v němž budou občané schopni vyjádřit své potřeby, čímž by se proces vládnutí mohl vrátit z područí elit zpět do rukou samotného lidu.