Kniha „Eugenika a další zlo“ od G. K. Chestertona je kritickým esejem napsaným na počátku 20. století. V knize se pojednává o hnutí za eugeniku, jeho filozofických důsledcích a nebezpečích, která představuje pro individuální svobody, morálku a společenskou strukturu. Chestertonův argumentační styl odhaluje jeho pevný odpor vůči eugenice, kterou popisuje jako zbloudilou a potenciálně tyranskou ideologii. Na začátku knihy Chesterton nastiňuje historický kontext a popularitu eugeniky ve své době. zdůrazňuje nutnost zpochybňovat a odporovat tomuto hnutí ještě předtím, než se plně realizuje, a přitom poukazuje na paralely s minulými tyraniemi a společenskými trendy vzniklými z podobných ideologií. Kritizuje morální základy eugeniky a myšlenku, že lidi lze vědecky řídit jako dobytek, a místo toho prosazuje intríní hodnotu jednotlivců bez ohledu na jejich dědičné rysy. Skrze tento rozbor varuje před následky umožnění vědecké autoritě určovat společenská uspořádání a vyzývá k uvědomění etických důsledků myšlenky „zlepšování“ lidstva.