„Rytíř dam šťastného nešťastníka“ od Dolenta Fortuné je poetický román napsaný na sklonku středověku nebo na počátku renesance. Příběh se zdá točit kolem témat rytířství, lásky a vlastností šlechty, které jsou zde zosobněny hlavními postavami – zejména šlechetným Noble Cœurem a důstojnou Noblesse féminine. Vyprávění kombinuje filozofické a morální úvahy o ctnosti, touze a společenských rolích mužů a žen, zejména v kontextu romantických vztahů. Úvod příběhu znázorňuje hluboce zamyšleného protagonistu, Noble Cœura, který je ve stavu melancholie a touží po útěchu a porozumění. Tajemný hlas ho vyzve, aby vstal a vyrazil na cestu, která ho přivede ke Noblesse féminine – ušlechtilé dámě zosobňující ctnost a grácii. Společně vedou dialogy o lásce, česti a oddanosti, čímž vytvářejí rámec pro příběh prostoupený rytířskou tradicí. Samotná příroda je zde také zosobněna a poskytuje postavám vedení; celkově tedy dílo působí mystickým dojmem a naznačuje velkolepé dobrodružství plné morálních ponaučení a zkoušek srdce.