„Historia Antiga“ od neznámého autora je historické pojednání, pravděpodobně napsané koncem 19. století. Text slouží jako základní výklad dějin starověku a pojednává o významných civilizacích a národech včetně Hebrejců, Egypťanů, Asyřanů a Babyloňanů; postupuje přitom klíčovými historickými obdobími až k pádu Římské říše. Kniha zřejmě podává systematický přehled těchto starověkých společností, jejich kultur a zásadních událostí, které utvářely dějiny. Úvod „Historia Antiga“ představuje pojem starověkých dějin, vymezuje jejich členění a klíčová období, která strukturují vyprávění. Začíná zkoumáním pravěku, pojednává o vývoji lidstva a kulturním vzniku různých ras. Úvod udává tón analytickému zkoumání historických národů a vytváří rámec pro pochopení jejich odkazu, například přínosu semitských, hamitských a árijských ras k civilizaci. Následně nastiňuje vývoj těchto civilizací a přechází ke konkrétním kapitolám zaměřeným na významné skupiny, počínaje Hebrejci, kteří tvoří základní kontext pro další historické zkoumání.