„Dichtertje – De Uitvreter – Titaantjes“ od Nescia je soubor povídek napsaných na počátku 20. století. Dílo se věnuje tématům lásky, kreativity a existenciálních úvah prostřednictvím životů různých postav, přičemž zvláštní pozornost je věnována mladému básníkovi, kterého laskavě nazývají „het dichtertje“. Povídky zkoumají úsilí hlavního hrdiny při řešení jeho vztahů a napětí mezi uměleckými ambicemi a společenskými očekáváními. Na počátku „Dichtertje“ se čtenáři seznámí s titulní postavou, která přemýšlí nad složitostmi života a lásky, zatímco bloudí Amsterdamem. Při pozorování okolního světa, včetně dívek s „vědoucíma očima“, upadne do cyklu obdivu a upřímné introspekce. Mezi těmito pozorováními probíhá také neustálý dialog s Bohem a ďáblem, který zdůrazňuje jeho vnitřní rozpolcení a existenciální dilemata. Hlavní hrdina bojuje se svou touhou po romantickém vztahu a zároveň pociťuje nedostatečnost ve svých básnických snahách, což připravuje pozadí pro děj, který zkoumá podstatu kreativity a lidských emocí.