„Ποίος ήτον ο φονεύς του αδελφού μου“ od G. M. Vizyenose je novela napsaná koncem 19. století. Dílo zřejmě proniká do osobních a rodinných témat prostřednictvím dramatického vyprávění, které naznačuje hlubší psychologické podtexty. Příběh se pravděpodobně točí kolem matky a jejích dvou synů, zkoumá jejich vztahy a možná i stíny vržené bratrovými minulými činy nebo osudem. Úvod novely představuje rodinu shromážděnou u stolu, kde matka vyjadřuje touhu se konečně najíst po dlouhém čekání. Mezi ní a jedním ze synů se odehrává dialog, zabarvený hravou výměnou, avšak naznačující palčivé emoce pod povrchem. Když se matka zamýšlí nad uplynulými léty a dlouho očekávaným shledáním se synem, text evokuje pocit nostalgie a mateřské touhy, která zasazuje rodinné prostředí do pozadí ztráty a toužení. Tato jemná souhra připravuje scénu pro příběh, který jako by spojuje prvky domácího života s tíhou nevyřešených rodinných otázek.
Stránka Wikipedie o této knize: el.wikipedia.org/wiki/%CE%A0%CE%BF%CE%AF%CE%BF%CF%82_%CE%AE%CF%84%CE%BF%CE%BD_%CE%BF_%CF%86%CE%BF%CE%BD%CE%B5%CF%8D%CF%82_%CF%84%CE%BF%CF%85_%CE%B1%CE%B4%CE%B5%CE%BB%CF%86%CE%BF%CF%8D_%CE%BC%CE%BF%CF%85