„Die Inzestscheu“ od Sigmunda Freuda je vědecká publikace napsaná na počátku 20. století. Toto dílo zkoumá psychologické aspekty vyhýbání se incestu a porovnává chování a kulturní praktiky související s incestem v primitivních společnostech, především u australských domorodých obyvatel, s psychologickými jevy pozorovanými u neurotiků. Text se snaží osvětlit paralely mezi psychologickým vývojem jednotlivců a vývojem kultur. Freud v této analýze tvrdí, že silná tabu proti incestu v primitivních společnostech lze chápat jako odraz infantilní psychologie, který zrcadlí nevyřešené problémy přítomné v psychice neurotických jedinců. Rozvádí koncept totemismu a exogamie—praktik, při nichž je jednotlivcům zakázáno uzavírat sňatky nebo navazovat sexuální vztahy s členy vlastní totemové skupiny. Toto důsledné vyhýbání se incestu zdůrazňuje jak sociální strukturu, tak psychologické mechanismy, které zde působí. Freud naznačuje, že hluboce zakořeněný strach z incestu a společenské mechanismy vytvořené k jeho prevenci mohou být klíčovým faktorem pro pochopení lidské psychologie, a to jak v její primitivní, tak neurotické podobě.