„Mexické noci“ od Gustava Aimarda je historický román napsaný na konci 19. století. Děj se odehrává v bohatém a rozmanitém prostředí Mexika a zaměřuje se především na dobrodružství dvou cestovatelů – dobře vyzbrojeného hraběte Louise del Saulaye a jeho společníka Oliveria. Ti popisují své zážitky během putování krajinou plnou krásy i nebezpečí a zmiňují také témata civilizace, bohatství a dobrodružství. Na začátku románu jsou popsány úchvatné výhledy Mexika, zejména impozantní krajina oblasti Las Cumbres, kde se oba cestovatelé zastaví, aby si tuto krásu vychutnali. Během cesty diskutují o svém putování a hrabě prozrazuje, že je na cestě na sňatek, který jim domovy sjednaly s ženou, kterou vůbec nezná. Mezi nimi se začíná rozvíjet pocit nejistoty – vnímají totiž nebezpečí tohoto regionu, jež je zdůrazněno Oliveriovými upozorněními na potřebu opatrnosti v zemi, kde jsou útoky ze zálohy a banditství běžné. Tento dialog připravuje pódium pro následující napětí a dobrodružství a naznačuje tak propojení osobních i politických problémů v dalším ději románu.