„El Mar“ od Julese Micheleta je vědecká publikace napsaná na konci 19. století. Tato práce zkoumá hlubokou a mnohostrannou podstatu moře, analyzuje jeho fyzikální vlastnosti, ekologický význam a emocionální dopad, který vyvolává u lidí. Michelet se věnuje tématům úžasu, strachu a respektu a nabízí lyrickou interpretaci oceánského světa a jeho tajemství. Na začátku textu autor reflexionuje nad vrozeným strachem a respektem, které moře vyvolává jak u lidí, tak i u zvířat. Popisuje dojmy nizozemského námořníka, pro něhož je rozlehlý oceán děsivý, čímž vytváří narativ, který kontrastuje křehkost lidstva s majestátní a neúprosnou silou moře. Michelet používá živé obrazy, aby ukázal, jak rozbouřené vlny, bouřlivé větry a temné hlubiny symbolizují zároveň okouzlující krásu i hrozivou nebezpečnost, což vede k hluboké reflexi nad vztahem mezi člověkem a primitivními silami přírody. Prostřednictvím těchto pozorování nastavuje úvodní část textu pozadí pro zkoumání toho, jak moře ovlivňuje život, geografii a lidské emoce v průběhu času.
„La Mer“ (1861)