„Břehy iluzí: Studie cestopisných příběhů“ od Clarka B. Firestonea je historická a literární analýza napsaná na počátku 20. století. Kniha zkoumá mýty, legendy a polopravdy, které se v průběhu staletí objevovaly v cestopisné literatuře, a zaměřuje se na to, jak tyto vyprávění ovlivnila lidské vnímání země a jejích obyvatel. Místo zkoumání nadpřirozených jevů se dílo věnuje imaginativním a někdy až fantaskním způsobům, jakými lidé před érou moderní geografie a vědy vysvětlovali neznámá území, tvory a jevy. Úvod této studie nastavuje tón zmínkou legendárních dobrodružství Marcova Pola, jehož příběhy kombinují fakta s pověrami a úžasem; také využívá jeho imaginární dialogy s Benátčany k ilustraci toho, jak cestopisné vyprávění fascinovala a zábavovala lidi. V předmluvě je upřesněno, že Firestone si klade za cíl prostudovat svět prostřednictvím filtru mýtů a zkoumat, jak byla geografie, národy, zvířata a dokonce přírodní jevy jako řeky nebo kameny zkreslována či nově vymyšlena. Rané kapitoly popisují, jak mapy kdysi znázorňovaly jak skutečná, tak i fantastická území, a zmiňují řadu přesvědčení týkajících se tvaru světa, mystických vlastností rostlin a kamenů či úžasů spojených se zvířaty. Text zdůrazňuje sílu lidské fantazie – poháněné nadějí, strachem nebo touhou po lepším – při vytváření světa plného úžasů, který přetrval až do poměrně nových dob.