„Kousky: Z dobrodružné kroniky nadbytečného člověka“ od Alexandra Weickera je román napsaný na počátku 20. století. Jedná se o satirickou, plnou aforismů kroniku dospívání mladého muže, zpracovanou v podobě publikace deníku jeho přítele, který zanechal tento deník pozadu. Hlavní postava Jappes prochází od drsného venkovského dětství přes univerzitu a lákadla města, kde se setkává s svérázným sousedem a zranitelnou dívkou, které pomáhá v půjčovně zastavění. Tón knihy kombinuje neuctivý humor se špičkovou sociální kritikou akademického světa, morálky a lidských touh. Úvod knihy vytváří legrační redakční kontext: vypravěč obdrží chaotický rukopis svého zesnulého přítele (spolu s živou ropuchou) a rozhodne se tento studentský deník publikovat. Poté poznáváme Jappese – muže, kterého škola a zbožná matka naučily tvrdosti – jak vstupuje na univerzitu, prochází městem a píše vtipné, sebeironické poznámky do deníku. Pronajímá si skromný pokoj u rodiny Wertheimových, chodí na přednášky a, když mu dojdou peníze, zastaví šachovou sadu a výtěžek daruje dívce, která kupuje pohřební věnec pro svou matku. Vyvíjejí se dvě klíčové vztahy: Reinette, koketní sousedka, která s ním žertuje a flirtuje, a Pepy, vděčná dívka z půjčovny zastavění, jež později prozradí, že je nelegitimní. Jappesovy cynické úvahy o manželství, otcích a „duši“ se v knize také objevují. Mezi kapitoly jsou zařazeny satirické scény o pompózních hostitelích a řadě profesorů; město je plné různých typů studentů a sexuálního drzectví. Konec knihy ukazuje Jappese, jak vede Pepy do Lohengrinu – rozpolceného mezi upřímnými city a drsnou ironií – a poté ji v kavárně škádlí svými posměšnými řečmi o lásce a manželství.