Kniha „Primitivní láska a milostné příběhy“ od Henryho T. Fincka je odborným dílem napsaným na konci 19. století. Tato publikace se zabývá pojetím lásky, zejména z antropologické a evoluční perspektivy, a zkoumá podstatu lásky v různých kulturách, především v primitivních společnostech. Cílem knihy je prozkoumat, jak se city spojené s láskou v průběhu času měnily, a argumentovat, že romantická láska, tak jak je chápána v moderním kontextu, se vyvinula a není starověkým ani univerzálně přítomným pocitem. Na začátku knihy Finck uvádí myšlenku, že láska je konstrukce, která se v průběhu staletí vyvíjela pod vlivem kulturních a historických okolností. Reflexuje nad svou předchozí prací a reaguje na kritiky, kteří odmítli jeho tvrzení. Následně nastiňuje podklady pro detailní zkoumání lásky a naznačuje, že zatímco romantická láska je v moderních společnostech velmi ceněna, v primitivních kulturách často chybí nebo je nedostatečně vyvinuta. Úvodní kapitoly zdůrazňují jeho touhu předložit nestrannou analýzu, vycházející z různých antropologických zdrojů, a ukazují, že podstata lásky je složitá a mnohostranná a je ovlivněna společenskými normami a evolučními procesy.