„Minulost a přítomnost“ Thomase Carlylea je politicko-filozofický spis napsaný v polovině 19. století. Dílo se zabývá socio-politickou situací Anglie a řeší témata bohatství, práce a morálních zodpovědností jak bohatých, tak chudých. Prostřednictvím řady silných postřehů a kritiky se Carlyle snaží probudit svědomí svých současníků ohledně jejich společenské situace. Úvod „Minulosti a přítomnosti“ nastiňuje paradox anglické prosperity a drsnou realitu chudých pracovníků. Carlyle vytváří živý obraz nezaměstnaných, kteří trpí v charitativních ústavech, a kontrastuje je s bohatstvím, které je obklopuje; situaci přirovnává ke formě kouzla, která jim brání využít výsledky jejich práce. Používá také alegorické příklady, jako je král Midas nebo sfinga, aby ilustroval nebezpečí povrchnosti a nutnost uznávání hlubších pravd. Tato část nejen zdůrazňuje naléhavost smysluplných reforem, ale také kritizuje společenskou lenost a morální důsledky zanedbávání situace pracující třídy.