„Minulost a přítomnost“ Thomase Carlyla je společenská a politická kritika napsaná v polovině 19. století. Dílo se zabývá stavem Anglie, zejména nerovnostmi mezi bohatstvím a chudobou a společenskými povinnostmi občanů vůči sobě navzájem. Carlyle kritizuje hodnoty tehdejší společnosti a navrhuje návrat ke skutečným lidským vazbám a vládnímu systému vedenému osobami, které disponují opravdovými zásluhami a moudrostí. Úvod „Minulosti a přítomnosti“ nastiňuje zoufalou situaci Anglie – navzdory dostatku zdrojů a schopné pracovní síly žije mnoho lidí v chudobě bez smysluplné práce. Carlyle tento společenský neduh popisuje pomocí živých obrazů a dojemných příkladů, např. utrpení nezaměstnaných pracovníků v útulcích. Používá také metaforu Midase, přičemž přirovnává kouzlo bohatství, které nepřináší štěstí ani naplnění, k tísnivé situaci anglického obyvatelstva. Tím, že klade naléhavé filozofické otázky ohledně spravedlnosti, práce a lidské podstaty, vyzývá Carlyle ke vzpomenutí na vnitřní pravdu a morální integritu, které podle něj jsou nezbytné pro společenskou záchranu. Úvod čtenáře vtahuje do palčivých problémů své doby a vyzývá je k zamyšlení a jednání tváří v tvář nespravedlnosti a beznaději.