„Nejstarší zákoník na světě“ od Hammurabija je historický dokument napsaný na počátku 19. století, který se věnuje jednomu z nejvýznamnějších přínosů starověké Babylónie pro správu společnosti. Tento soubor objasňuje zákony zavedené králem Hammurabijem během jeho vlády nad Babyloníí ve třetím tisíciletí před našou erou a odráží právní a morální rámce, které řídily jeho impérium a ovlivnily následující společnosti, včetně Hebrejů. Úvod tohoto díla zdůrazňuje význam Hammurabijova zákoníku jako monumentálního právního dokumentu, který ovlivnil pochopení spravedlnosti a řádu ve starověké Mezopotámii. Text popisuje zákony vyryté na velké černé dioritové stélce objevené v Elamu a podrobně uvádí různá právní ustanovení – od práv vlastnictví přes rodinné právo až po tresty za konkrétní přečiny. Poskytuje tak čtenářům cenný pohled do civilizace rané Babylónie a jejích právních filozofií.