„Psychotherapy“ od Jamese J. Walshe je vědecká publikace napsaná na počátku 20. století. Kniha zkoumá historické a praktické uplatnění psychoterapie v lékařské léčbě a zvlášť zdůrazňuje psychologické aspekty hojení. Walsh, člen několika lékařských společností a profesor, obhajuje záměrnější využívání psychoterapie a tvrdí, že mysl hraje zásadní roli jak v tělesném, tak v duševním zdraví. Úvod knihy připravuje půdu rozborem historického kontextu psychoterapie v medicíně a stopuje její kořeny až k antickým lékařům, kteří si uvědomovali význam duševního vlivu na hojení. Walsh uvádí příklady z různých dob a lékařských praxí a podtrhuje trvalý význam duševního stavu a sugesce v léčbě. Poznamenává, jak důvěra lékaře i pacienta může zlepšit terapeutické výsledky, a stanovuje potřebu záměrného začlenění psychologických technik do lékařské praxe. Tento základní důraz vyzdvihuje Walshův argument, že pochopení souhry mezi myslí a tělem je pro účinné hojení nezbytné.