„Haschisch: Povídky“ od Oscara A. H. Schmitze je soubor příběhů napsaných na konci 19. století. Tyto vyprávění zkoumají témata související s haschishem a jeho vlivem na vědomí, a to na pozadí bohemského pařížského života, kde žijí excentrici a umělci. Úvodní část představuje postavy, které vedou rozhovory o ideálech a zážitcích provázených vlivem drog, což naznačuje hlubší filozofické úvahy. Na začátku souboru vypravěč popisuje večer strávený v klidném restauraci, kde nečekaně potkává hraběte Vittoria Alta-Carraru a spolu diskutují o uměleckém potenciálu haschishu. Oba muži vzpomínají na svá předchozí setkání v různých kulturních prostředích a zkoumají téma uměleckého toužení spojeného s půvabem narkotik. Během rozhovoru Alta-Carrara pozve vypravěče, aby se s ním zúčastnil večera s lidmi podobných myšlenek, což naznačuje možnost prozkoumání zvýšených stavů vnímání, které haschish může umožnit. Tento příběh nastiňuje sérii zážitků, jež propojí fantazii, realitu a transformační sílu drog.