„Kantova kritika úsudku“ od Immanuela Kanta je filozofické dílo vydané v roce 1790. Jako třetí část Kantovy kritické trilogie spojuje jeho dřívější zkoumání poznání a morálky tím, že se věnuje samotné podstatě úsudku. Dílo je rozděleno na estetickou a teleologickou část a zkoumá, jak činíme úsudky o kráse, nesmírnosti a účelu v přírodě. Kant zde zavádí pojem „subjektivně univerzálních“ úsudků a ukazuje, jak estetické zážitky mají platnost nad rámec osobních preferencí, přičemž zároveň odolávají absolutnímu určení.
Stránka Wikipedie o této knize: en.wikipedia.org/wiki/Critique_of_Judgment