„Recuerdos Del Tiempo Viejo“ od José Zorrilly je sbírka osobních vzpomínek a úvah napsaná na konci 19. století. Text nabízí intimní pohled na autorův život a zvláště zdůrazňuje jeho vzestup v literárním světě i osobní těžkosti, kterým čelil, včetně ztráty rodiny a změn společenského postavení. Zorrilla, významný španělský básník známý díly jako „Don Juan Tenorio“, je ústřední postavou tohoto vyprávění, v němž podrobně líčí svou minulost i vývoj španělské literatury. Úvod díla přináší působivou vzpomínku na významný okamžik Zorrillova života — pohřeb spisovatele Larry, který představuje přelom ve španělské literární krajině. Prostřednictvím živých obrazů Zorrilla naplňuje své vzpomínky emocemi, když popisuje recitaci poezie u Larrina hrobu a označuje tuto událost za zásadní okamžik pro svou vlastní identitu básníka. Vyprávění pokračuje úvahami o Zorrillově raném životě a odhaluje zápasy, aspirace a vlivy, které utvářely jeho uměleckou dráhu na pozadí měnícího se Španělska. Tento začátek vytváří nostalgický tón a vyjadřuje silnou touhu uctít minulost, přičemž se vyrovnává se složitostmi přítomnosti a zve čtenáře k bohatému zkoumání paměti a umění.