„Granada, Poema Oriental, předcházené legendou o al-Hamarovi, svazek 1“ od Josého Zorrilly je poetické vypravěčské dílo napsané na konci 19. století. Toto dílo zachycuje krásu a tajemnost Granady a proniká do její historie a kultury prostřednictvím postavy al-Hamara, nazarejského prince, který ztělesňuje ducha tohoto okouzlujícího města. Text kombinuje prvky legendy a osobních reflexí a vytváří tak bohatou strukturu, jež propojuje osobní zkušenosti s historickými skutečnostmi. Úvod k básni přibližuje čtenáři záměry autora a jeho kontext; zdůrazňuje se tak, že navzdory své dřívější uznání se toto dílo postupem času stalo poměrně vzácným a téměř zapomenutým. Zorrilla zde reflektuje vlivy, které ho přiměly k vytvoření tohoto vypravěčského díla; uznává velikost Granady a historický význam Alhambry a snaží se tak evokovat romantiku a výzvy minulosti. Dílo vytváří atmosféru nostalgie a úcty a slibuje čtenářům snové poznání jak architektonických divů, tak i kulturní podstaty Granady – tak, jak ji zažívají její legendární obyvatelé.