Monism as Connecting Religion and Science
O této knize
„Monismus jako spojovatel náboženství a vědy“ od Ernsta Haeckela je vědecké dílo napsané na konci 19. století. Kniha obsahuje přednášku, kterou Haeckel pronášel v roce 1892 a jejímž cílem bylo smířit často protichůdné názory náboženství a vědy pomocí monismu – filozofického přístupu prosazujícího jednotu všeho. Haeckel zdůrazňuje vědecké pochopení přírody jako celistvé entity a zkoumá, jak toto pochopení může překlenout mezeru mezi empirickými znalostmi a duchovními vírami. V této práci nastiňuje své názory na monismus a brání jej proti dualistickým a pluralistickým konceptům běžným v tradičních náboženských filozofiích. Argumentuje, že všechny přírodní jevy, včetně života, vědomí a morálky, lze pochopit pomocí jednotícího vědeckého pohledu, který považuje lidstvo za součást jediného kosmického procesu. Kniha se zabývá biologickou evolucí, fyzikálními zákony, jako je zachování energie a hmoty, a dokonce navrhuje panteistický pohled na božství v souladu s vědeckým pochopením. Haeckel nakonec tvrdí, že monistický přístup nejen respektuje složitost přírody, ale také poskytuje solidní etickou osnovu, která může podpořit hlubší pochopení jak vědy, tak i náboženství.
